Tak nám končí rok 2018. Těžké loučení. Další úžasný rok pryč. Ale mění se vlastně něco?
Je to tak každý rok. Silvestr je den, kdy bilancujeme, jak se ten rok vydařil či nevydařil, přemýšlíme, co bylo úžasné, co méně a co bychom nejraději vymazali.
Nový rok je tu zase proto, abychom mohli to staré zahodit a začít znovu. Dáme si předsevzetí, abychom se následujících pár dní či týdnů přemáhali, a pak jej stejně vzdali. Ale o tom zase jindy.
Je to stejné. Každý rok. Na konci každého roku litujeme, kolik jsme toho nestihli a plánujeme nemožné na rok další. Naplánujeme si velké změny, učiníme úžasná rozhodnutí a máme ten úžasný pocit, jak to bude všechno super. A pak? Všichni víme, jak to dopadne.
Proč?
Taky Tvůj rok dopadl úplně jinak, než jsi plánoval(a)?
A jsi za to rád(a)? Ne?
Nevadí.
Jasně, stalo se za ten rok plno nepříjemností. Možná Tě něco štve. Možná Tě něco mrzí. Možná je blbost, chtít po Tobě, aby ses usmál(a). Někdy se prostě nezadaří, ale zkusme spolu malý pokus.
Zkusme být dnes vděční, třeba budeme šťastnější.
Přehraj si v hlavě celý letošní rok. Pomalu, v klidu si ho přehrávej měsíc po měsíci a hledej chvíle, za které jsi vděčný. Může to být maličká chvilička, delší období, zážitek, který jsi zažil(a), člověk, kterého jsi potkal(a), činnost, kterou děláš a baví Tě. Cokoli. Cokoli, co Ti udělalo radost.
Dej si čas. Nespěchej. Určitě najdeš alespoň 3. Tři důvody k vděčnosti.
Máš?
Výborně!
Teď už jen 2 drobnosti
- Zapiš si je někam, aby sis je mohl(a) kdykoli připomenout a usmát se!
- Poděkuj všem lidem, kteří k tomu štěstí přispěli.
Máš? A cítíš se lépe? 🙂
