Před pár dny jsem dospěl,
celý den jsem propěl.
Dobře, je mi více,
nevyzpíval jsem plíce.
Nezpíval jsem včera, nezpívám ani dnes,
splín na mě doléhá, jsem už starý pes.
Přemýšlím stále více, o života smyslu,
napadá mě velká kupa obrovských nesmyslů.
Tahle krátká zamyšlení,
stále v mojí hlavě pění,
o tom jak můj život změní,
nezdar, který přijít má,
jak moc se mnou zamává.
Nezdar se však nedostaví,
ještě konec není,
a tak asi budu psát,
další hrozné čtení.
Další hrozné básně,
co budou končit krásně,
další básně s endem happy,
nebude drama a v srdci střepy,
jen krátké básně s rýmem prostým,
žádné umění, žádné skvosty.
Jen co na srdci zrovna mám,
já do těch básní uschovám.
