Znáte to. Chcete jít do kina, na nějaký dobrý film. Trošku romantika, ale aby to zas nebyly dvě hodiny dojímání. Aby tam bylo taky nějaké to dobrodružství, ale bez litrů krve, jak to tak v „dobrodružných filmech“ bývá.
První dva díly Hobita zaujaly, tak volíte třetí. Peter Jackson nezklamal. Užili jste si to. Bylo to super. Tak logicky přichází ten tragický nápad. Přečtu si knihu. On vlastně není tak tragický, jen pak objevíte některé nesrovnalosti, což může pokazit úvodní dojem.
Pokud jste ještě neviděli Hobita (film), doporučuji začít knihou.
SPOILER ALERT: Argumentace proč zmiňuje pár detailů filmu, které jsou v knize jinak.
Z filmu se vracíte potěšení tím, že Legolas, ten nejhezčí Elf na světě, nevyhrál. Vyhrál Kili, i když jeho smrt se výhrou úplně nazvat nedá. Tak končí většina romantických příběhů. Jakmile se však v knize dostanete k pasážím, kde má být Legolas, on tam prostě není. Tuhle romantiku si Peter Jackson přidal, aby mohl z jedné knihy udělat 3 filmy. Těžko říci, jestli to bylo rozumné. I když trocha té romantiky stylu Romea a Julie nikdy neuškodí. Rozdělení na tři filmy ocení i ti, kdo neradi čtou. Na rozdíl od většiny filmů obsahuje Hobit 120% toho, co je v knize. Něco sice chybí, ale zase je tam moc věcí, které Tolkien nenapsal.
SPOILER END: Konec části vyzrazující zápletku.
Proč tedy knihu číst před filmem? Proč ji vůbec číst?
Tolkienův jazyk (jazyk překladatele Františka Vrby) je poměrně specifický a určitě zaujme.
Do filmu prostě nejde zakomponovat to, co se odehrává v myšlenkách hlavních postav, což se v knize daří. Pro někoho to může být jen zbytečná odbočka od tématu. Mě ovšem vždy fascinovalo, co se lidem při různých událostech honí hlavou, takže mám knihy plné myšlenkových pochodů rád.
Některé detaily film pozměnil. A není jich zrovna málo. Mohl bych je tady rozepsat, ale to by byl článek moc dlouhý a nikdo by ho nečetl. A navíc mám hlad, tak se v tichosti vytratím a nechám hledání rozdílů na Vás, určitě jich naleznete ještě plno.
